Výpočet mzdy u DPČ: Praktický průvodce pro rok 2025

Základní podmínky DPČ a limity práce

Dohoda o pracovní činnosti (DPČ) představuje specifickou formu pracovněprávního vztahu, která má své jasně definované podmínky a omezení. Rozsah práce u DPČ nesmí v průměru překročit polovinu stanovené týdenní pracovní doby, což znamená maximálně 20 hodin týdně při běžném pracovním úvazku 40 hodin. Toto posuzování se provádí za celou dobu trvání dohody, nejdéle však za období 52 týdnů.

Při výpočtu mzdy u DPČ je důležité vědět, že zaměstnavatel musí dodržovat ustanovení o minimální mzdě, která v roce 2025 činí 103,80 Kč za hodinu nebo 17.300 Kč za měsíc při plném úvazku. Z hlediska odvodů se DPČ výrazně liší od dohody o provedení práce (DPP). U DPČ se zdravotní a sociální pojištění odvádí již od částky 4.000 Kč měsíčně, zatímco u DPP je tento limit stanoven na 10.000 Kč.

Zaměstnavatel musí při uzavírání DPČ dbát na písemnou formu dohody, kde musí být uvedeny sjednané práce, rozsah pracovní doby a doba, na kterou se dohoda uzavírá. V případě absence těchto náležitostí by mohla být dohoda považována za neplatnou. Na rozdíl od pracovního poměru není zaměstnavatel povinen rozvrhnout pracovní dobu, ale musí dodržovat ustanovení o přestávkách v práci a bezpečnostní přestávky.

Při výpočtu odměny z DPČ se postupuje obdobně jako u běžné mzdy. Od hrubé odměny se odečítají zákonné odvody na sociální a zdravotní pojištění, které činí 6,5 % na sociální pojištění a 4,5 % na zdravotní pojištění na straně zaměstnance. Zaměstnavatel pak odvádí 24,8 % na sociální pojištění a 9 % na zdravotní pojištění. Výsledná čistá odměna se vypočítá po odečtení zálohy na daň z příjmů, přičemž lze uplatnit slevy na dani včetně základní slevy na poplatníka.

V případě ukončení DPČ platí výpovědní doba 15 dnů, pokud nebyla sjednána jiná doba. Důležité je také vědět, že zaměstnanci pracující na DPČ mají nárok na dovolenou, pokud jejich práce zakládá účast na nemocenském pojištění. Nárok vzniká za odpracovaných 28 hodin v kalendářním měsíci. Zaměstnavatel musí také zajistit pracovnělékařskou prohlídku před uzavřením DPČ, pokud práce spadá do kategorie druhé a vyšší nebo pokud je vyžadována zvláštními právními předpisy.

Pro správný výpočet mzdy je nezbytné vést přesnou evidenci odpracované doby, která slouží jako podklad pro výpočet odměny a kontrolu dodržování zákonných limitů. Zaměstnavatel je povinen vystavit zaměstnanci potvrzení o zdanitelných příjmech a provedených srážkách pro účely ročního zúčtování daně nebo podání daňového přiznání.

Hodinová sazba a minimální mzda

Při práci na dohodu o provedení práce (DPP) je důležité znát aktuální podmínky týkající se hodinové sazby a minimální mzdy. V roce 2025 činí základní minimální mzda 17.800 Kč měsíčně, což odpovídá hodinové sazbě 107,10 Kč za hodinu. Tato částka představuje nejnižší možnou odměnu, kterou může zaměstnavatel vyplatit zaměstnanci pracujícímu na plný úvazek. U dohody o provedení práce se však situace mírně liší.

Zaměstnavatel musí při stanovení hodinové sazby pro DPP respektovat minimální mzdu, ale vzhledem k charakteru této pracovněprávní dohody může být odměna stanovena i výrazně výše. Často se setkáváme s tím, že zaměstnavatelé nabízejí u DPP vyšší hodinové sazby než u běžného pracovního poměru, což kompenzuje absenci benefitů a dalších výhod. Důležité je si uvědomit, že u DPP lze odpracovat maximálně 300 hodin ročně u jednoho zaměstnavatele.

Při výpočtu mzdy u DPP hraje významnou roli také hranice 10.000 Kč měsíčně. Pokud měsíční příjem nepřekročí tuto částku, neodvádí se zdravotní ani sociální pojištění. To znamená, že zaměstnanec dostane celou částku pouze sníženou o daň z příjmu, pokud nepodepsal prohlášení poplatníka. V případě podepsaného prohlášení může uplatnit slevy na dani a získat tak ještě výhodnější čistý příjem.

Zaměstnavatelé často stanovují hodinovou sazbu u DPP v rozmezí 130 až 200 Kč za hodinu, v závislosti na náročnosti práce a požadované kvalifikaci. U specializovaných pozic nebo expertních činností může hodinová sazba dosahovat i několika set korun. Je důležité si uvědomit, že výše odměny by měla odpovídat charakteru vykonávané práce a běžným sazbám v daném oboru.

Pro správný výpočet mzdy je nutné vést přesnou evidenci odpracovaných hodin. Zaměstnavatel musí zajistit, aby celková roční doba nepřekročila zmíněný limit 300 hodin, a zároveň musí hlídat měsíční limit příjmu vzhledem k odvodům pojistného. Při překročení hranice 10.000 Kč se totiž DPP z hlediska odvodů chová stejně jako běžný pracovní poměr.

V praxi se často setkáváme s tím, že zaměstnavatelé kombinují různé výše hodinových sazeb podle typu vykonávané činnosti i v rámci jedné DPP. Vždy musí být dodržena minimální hodinová sazba 107,10 Kč, ale horní hranice není stanovena. Výsledná měsíční odměna se pak vypočítá jako součin odpracovaných hodin a dohodnuté hodinové sazby. U složitějších případů může být odměna stanovena i jako kombinace hodinové sazby a dalších bonusů či příplatků, například za práci o víkendu nebo ve svátek.

Spravedlivá odměna za práci je základním právem každého člověka, ale musí být správně vypočítána podle platných předpisů a zákonů

Radmila Horáková

Výpočet hrubé mzdy z odpracovaných hodin

Pro správný výpočet hrubé mzdy z odpracovaných hodin při dohodě o provedení práce je nutné znát několik základních parametrů. Základem je hodinová sazba, která musí odpovídat minimálně zákonem stanovené minimální mzdě, která v roce 2025 činí 112,50 Kč za hodinu. Zaměstnavatel a zaměstnanec se mohou dohodnout na vyšší sazbě, což je v praxi běžné.

Při výpočtu hrubé mzdy u DPP se vynásobí počet odpracovaných hodin dohodnutou hodinovou sazbou. Je důležité mít na paměti, že u dohody o provedení práce je stanovený limit 300 hodin ročně u jednoho zaměstnavatele. Tento limit nelze překročit, a proto je nutné pečlivě evidovat odpracované hodiny. Pokud by došlo k překročení limitu, může to mít závažné právní důsledky pro obě strany.

Specifickým aspektem výpočtu je hranice 10 000 Kč měsíčně. Pokud hrubá mzda nepřesáhne tento limit, neodvádí se z příjmu sociální ani zdravotní pojištění. To je významná výhoda DPP oproti pracovnímu poměru nebo dohodě o pracovní činnosti. Při překročení hranice 10 000 Kč vzniká povinnost odvodu pojistného jako u běžného pracovního poměru, což významně ovlivní čistou mzdu zaměstnance.

Při výpočtu je také nutné zohlednit případné příplatky za práci o víkendech, svátcích nebo v noci. I když u DPP není zákonná povinnost tyto příplatky poskytovat, mnoho zaměstnavatelů je dobrovolně vyplácí. V takovém případě se příplatky připočítávají k základní hodinové sazbě před vynásobením počtem odpracovaných hodin.

Důležitým faktorem při výpočtu je také podepsané prohlášení poplatníka daně (tzv. růžový formulář). Pokud zaměstnanec prohlášení podepsal, může uplatňovat slevy na dani, především základní slevu na poplatníka. V případě, že výdělek nepřesáhne 10 000 Kč a zaměstnanec podepsal prohlášení, často obdrží celou hrubou mzdu jako čistou.

Zaměstnavatel musí vést přesnou evidenci odpracovaných hodin, která slouží jako podklad pro výpočet mzdy. Evidence by měla obsahovat datum, počet odpracovaných hodin a popis vykonané práce. Tyto záznamy jsou důležité nejen pro správný výpočet mzdy, ale také pro případnou kontrolu ze strany úřadů.

V případě souběhu více DPP u různých zaměstnavatelů se limit 300 hodin sleduje u každého zaměstnavatele zvlášť. Nicméně hranice 10 000 Kč pro odvody pojistného se posuzuje u každého zaměstnavatele samostatně. To znamená, že zaměstnanec může mít teoreticky více DPP s výdělkem do 10 000 Kč u různých zaměstnavatelů, aniž by vznikla povinnost odvodu pojistného.

Odvody sociálního a zdravotního pojištění

U dohody o provedení práce (DPP) se odvody sociálního a zdravotního pojištění řídí specifickými pravidly, která je třeba důkladně znát pro správný výpočet mzdy. Pokud měsíční příjem z DPP nepřesáhne částku 10 000 Kč, zaměstnanec ani zaměstnavatel neodvádí sociální ani zdravotní pojištění. Toto je jedna z hlavních výhod DPP, která ji činí atraktivní pro příležitostné práce a přivýdělky.

V případě, že měsíční odměna překročí hranici 10 000 Kč, vzniká povinnost odvádět pojistné v plné výši, jako by se jednalo o běžný pracovní poměr. Zaměstnavatel v takovém případě odvádí 24,8 % na sociální pojištění a 9 % na zdravotní pojištění z hrubé mzdy. Zaměstnanec pak odvádí 6,5 % na sociální pojištění a 4,5 % na zdravotní pojištění ze své hrubé mzdy. Je důležité si uvědomit, že tyto odvody se počítají z celé částky, nikoli pouze z části přesahující limit 10 000 Kč.

Pro správný výpočet čisté mzdy u DPP je nutné zohlednit také skutečnost, že při překročení limitu 10 000 Kč se mění i základ pro výpočet daně. Superhrubá mzda se v tomto případě vypočítá jako hrubá mzda navýšená o povinné odvody zaměstnavatele. Toto může významně ovlivnit konečnou výši čisté mzdy, kterou zaměstnanec skutečně obdrží.

Zaměstnavatelé musí být obzvláště pozorní při sledování kumulovaných výdělků zaměstnance v průběhu měsíce, zejména pokud má zaměstnanec více dohod o provedení práce u různých zaměstnavatelů. Každý zaměstnavatel posuzuje limit 10 000 Kč samostatně pro svoji dohodu, nicméně pro zaměstnance to může mít dopady v oblasti zdravotního pojištění, kde se příjmy mohou sčítat.

V praxi se často stává, že zaměstnavatelé strategicky rozdělují odměny tak, aby nepřekročily stanovený limit. Je však třeba mít na paměti, že takové jednání nesmí být účelové a musí odpovídat skutečně odvedené práci. Správné nastavení výše odměny a její případné rozložení do více měsíců musí být v souladu s reálným průběhem práce a jejím charakterem.

Při překročení limitu v průběhu měsíce vzniká povinnost přihlásit zaměstnance k pojištění zpětně od začátku měsíce. Zaměstnavatel musí tuto skutečnost oznámit příslušným institucím a zajistit správný odvod pojistného. Nedodržení těchto povinností může vést k sankcím ze strany kontrolních orgánů.

Pro zaměstnance je také důležité vědět, že období, ve kterém jejich příjem z DPP nepřekročí 10 000 Kč, se nezapočítává do důchodového pojištění. To může mít význam především pro osoby, které si DPP volí jako hlavní zdroj příjmu, a měly by proto zvážit dopad na své budoucí důchodové nároky.

Daň z příjmu a záloha na daň

U dohody o provedení práce je důležité správně pochopit systém zdanění příjmu a výpočet zálohy na daň. Při výdělku do 10 000 Kč měsíčně se uplatňuje srážková daň ve výši 15%, která je konečná a zaměstnanec ji již nemusí uvádět v daňovém přiznání. Pokud však měsíční příjem přesáhne hranici 10 000 Kč nebo má zaměstnanec podepsané prohlášení poplatníka (růžový formulář), postupuje se stejně jako u běžného pracovního poměru a uplatňuje se zálohová daň.

V případě zálohové daně se základ daně vypočítává z hrubé mzdy, která se zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru. Ze zaokrouhleného základu daně se vypočítá 15% záloha na daň z příjmu. Pokud má zaměstnanec podepsané prohlášení poplatníka, může si uplatnit slevy na dani, především základní slevu na poplatníka ve výši 2 570 Kč měsíčně. Další slevy, jako je sleva na studenta nebo na invaliditu, lze také uplatnit při splnění zákonných podmínek.

Je důležité si uvědomit, že u DPČ se daňový režim může měnit každý měsíc podle výše výdělku. Pokud v jednom měsíci vyděláte 9 000 Kč, bude příjem podléhat srážkové dani, ale pokud následující měsíc vyděláte 11 000 Kč, bude se již jednat o zálohovou daň. Tento systém může být pro některé zaměstnance matoucí, proto je vhodné si vést přehled o měsíčních příjmech.

Zaměstnavatel má povinnost vypočítat, srazit a odvést daň příslušnému finančnímu úřadu. V případě srážkové daně tak činí do konce následujícího měsíce po měsíci, ve kterém vznikla povinnost daň srazit. U zálohové daně je termín odvodu do 20. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž vznikla povinnost zálohu srazit.

Pro správný výpočet čisté mzdy u DPČ je klíčové znát nejen výši hrubé mzdy, ale také zda má zaměstnanec podepsané prohlášení k dani a jaké slevy na dani může uplatnit. Výsledná čistá mzda se pak vypočítá odečtením příslušné daně od hrubé mzdy. V případě příjmu nad 10 000 Kč měsíčně se navíc odvádí i sociální a zdravotní pojištění, které dále snižuje čistou mzdu.

Zaměstnanec má možnost požádat o roční zúčtování daně, pokud měl během roku příjmy pouze ze závislé činnosti a podepsal prohlášení k dani. V ročním zúčtování lze uplatnit další daňové slevy a odpočty, které během roku nebyly zohledněny, například odpočet úroků z hypotéky nebo darů na charitativní účely. Toto zúčtování musí zaměstnanec požádat do 15. února následujícího roku.

Slevy na dani a daňová zvýhodnění

Při výpočtu mzdy u dohody o provedení práce je důležité správně uplatnit slevy na dani a daňová zvýhodnění, která mohou významně ovlivnit konečnou výši čisté mzdy. Základní slevu na poplatníka může uplatnit každý zaměstnanec, který podepsal prohlášení k dani, a to ve výši 2 570 Kč měsíčně. Tato sleva představuje významnou úsporu a je možné ji uplatnit i při práci na DPČ, pokud zaměstnanec podepsal zmíněné prohlášení.

V případě, že zaměstnanec studuje, má nárok na slevu na studenta ve výši 335 Kč měsíčně. Tuto slevu lze uplatnit do věku 26 let, případně do 28 let při prezenční formě doktorského studia. Pro uplatnění je nutné doložit potvrzení o studiu. U dohody o provedení práce je možné tyto slevy využít pouze v případě, že zaměstnanec podepsal prohlášení k dani a jeho měsíční příjem přesáhne 10 000 Kč.

Významnou položkou jsou také daňová zvýhodnění na vyživované děti. První dítě je zvýhodněno částkou 1 267 Kč měsíčně, druhé dítě 1 860 Kč a třetí a každé další dítě 2 320 Kč měsíčně. Pro uplatnění těchto zvýhodnění je nutné doložit rodné listy dětí a případně potvrzení o studiu u starších dětí. U DPČ lze tato zvýhodnění uplatnit obdobně jako u běžného pracovního poměru, pokud příjem přesáhne stanovený limit.

Další důležitou slevou je sleva na invaliditu, která se liší podle stupně invalidity. Základní sleva na invaliditu prvního a druhého stupně činí 210 Kč měsíčně, rozšířená sleva na invaliditu třetího stupně je 420 Kč měsíčně. Držitelé průkazu ZTP/P mají nárok na slevu 1 345 Kč měsíčně. Tyto slevy je možné kombinovat s ostatními slevami a zvýhodněními.

Pro manžela či manželku s nízkými příjmy lze uplatnit slevu na manžela/manželku, která činí 24 840 Kč ročně. Tuto slevu však nelze uplatnit měsíčně, ale pouze při ročním zúčtování daně nebo v daňovém přiznání. U DPČ je možné tuto slevu využít při splnění zákonných podmínek stejně jako u standardního pracovního poměru.

Důležité je si uvědomit, že slevy na dani se uplatňují postupně a nelze je přenášet do dalších měsíců. Nejprve se odečítají od vypočtené daně slevy na poplatníka a ostatní osobní slevy, teprve poté se uplatňují daňová zvýhodnění na děti. Pokud je daňové zvýhodnění vyšší než daňová povinnost, vzniká daňový bonus, který je zaměstnanci vyplacen. U dohody o provedení práce je však vyplacení daňového bonusu podmíněno dosažením minimálního ročního příjmu ve výši šestinásobku minimální mzdy.

Výpočet čisté mzdy k výplatě

Při výpočtu čisté mzdy u dohody o provedení práce (DPP) je třeba zohlednit několik důležitých faktorů. Pokud je měsíční výdělek do 10 000 Kč, neodvádí se zdravotní ani sociální pojištění, a zaměstnanec platí pouze 15% daň z příjmu. V případě podepsaného prohlášení k dani může zaměstnanec uplatnit slevy na dani, včetně základní slevy na poplatníka, která významně sníží daňovou povinnost.

Když měsíční příjem z DPP přesáhne hranici 10 000 Kč, vstupuje do hry povinnost odvodu sociálního a zdravotního pojištění. Zaměstnavatel v takovém případě odvádí 24,8 % na sociální pojištění a 9 % na zdravotní pojištění z hrubé mzdy. Zaměstnanec pak odvádí 6,5 % na sociální pojištění a 4,5 % na zdravotní pojištění. Výpočet čisté mzdy se v tomto případě komplikuje, protože je nutné zohlednit všechny tyto odvody.

Pro správný výpočet čisté mzdy je klíčové znát všechny okolnosti pracovního poměru. U DPP je limit 300 hodin ročně u jednoho zaměstnavatele, což je nutné sledovat, aby nedošlo k překročení zákonného limitu. Při výpočtu se také zohledňuje, zda má zaměstnanec podepsané prohlášení k dani, které mu umožňuje uplatňovat daňové slevy a zvýhodnění.

Superhrubá mzda již není součástí výpočtu, protože byla zrušena. Nyní se daň počítá přímo z hrubé mzdy. Základní sazba daně z příjmu je 15 %, přičemž při překročení limitu ročního příjmu může být část příjmu zdaněna 23% sazbou. U DPP je důležité si uvědomit, že pokud je měsíční příjem do 10 000 Kč a zaměstnanec nemá podepsané prohlášení k dani, uplatní se srážková daň, která je konečná a nelze ji zpětně nárokovat v daňovém přiznání.

Zaměstnavatel musí také správně určit základ daně, který se u DPP zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Výsledná čistá mzda se vypočítá odečtením všech zákonných odvodů od hrubé mzdy. V případě, že zaměstnanec pracuje na více DPP u různých zaměstnavatelů, musí sledovat součet všech příjmů pro správné určení odvodů pojistného a daně.

Pro optimalizaci čisté mzdy je vhodné zvážit podepsání prohlášení k dani, které umožní uplatnit měsíční slevy na dani. Kromě základní slevy na poplatníka lze případně uplatnit i další slevy, například na studenta nebo invaliditu. Tyto slevy mohou výrazně ovlivnit výslednou čistou mzdu. Zaměstnavatel má povinnost vést přesnou evidenci odpracovaných hodin a výdělků, aby mohl správně vypočítat všechny odvody a zajistit správnost výpočtu čisté mzdy.

Specifické případy výpočtu mzdy DPČ

Při výpočtu mzdy u dohody o pracovní činnosti (DPČ) se můžeme setkat s několika specifickými situacemi, které vyžadují zvláštní pozornost. Jedním z nejčastějších případů je souběh více dohod o pracovní činnosti u různých zaměstnavatelů. V takovém případě se odvody sociálního a zdravotního pojištění počítají z každé dohody zvlášť, pokud měsíční příjem přesáhne rozhodnou částku 3500 Kč. Zaměstnanec musí každého zaměstnavatele informovat o existenci dalších pracovněprávních vztahů.

Specifickou situací je také výpočet mzdy při překročení maximálního rozsahu práce, který u DPČ nesmí v průměru překročit 20 hodin týdně. Pokud k překročení dojde, zaměstnavatel musí přepočítat mzdu a případně doplatit rozdíly v odvodech. V praxi se často stává, že zaměstnanec pracuje v některých týdnech více a v jiných méně, přičemž se dodržuje průměr za celé sjednané období.

Další komplikovanou oblastí je výpočet náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti. U DPČ vzniká nárok na náhradu mzdy při splnění podmínek účasti na nemocenském pojištění. Zaměstnavatel poskytuje náhradu mzdy za první dva týdny pracovní neschopnosti, přičemž první tři dny jsou takzvané karenční (bez náhrady). Výpočet se provádí z průměrného výdělku za předchozí čtvrtletí.

V případě práce o víkendech nebo ve svátek se u DPČ uplatňují příplatky podobně jako u klasického pracovního poměru. Příplatek za práci v sobotu a neděli činí nejméně 10 % průměrného výdělku, za práci ve svátek náleží příplatek ve výši 100 % průměrného výdělku. Tyto částky se připočítávají k základní odměně a vstupují do výpočtu odvodů.

Zvláštní pozornost je třeba věnovat situaci, kdy zaměstnanec pracuje současně na DPČ a má hlavní pracovní poměr. V takovém případě se musí sledovat celkový příjem pro účely výpočtu daně a případného uplatnění slevy na poplatníka. Pokud zaměstnanec nepodepsal prohlášení poplatníka daně u DPČ, odvádí se srážková daň 15 % při výdělku do 3500 Kč měsíčně.

Při výpočtu dovolené u DPČ, na kterou vzniká nárok při splnění zákonných podmínek, se postupuje obdobně jako u hlavního pracovního poměru. Výpočet náhrady mzdy za dovolenou vychází z průměrného výdělku za předchozí kalendářní čtvrtletí. Nárok na dovolenou se počítá poměrně podle odpracované doby a rozsahu pracovního úvazku.

V neposlední řadě je třeba zmínit specifika výpočtu odstupného při ukončení DPČ. Zatímco u hlavního pracovního poměru je odstupné ze zákona povinné při splnění určitých podmínek, u DPČ záleží na dohodě mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem nebo na ustanovení v kolektivní smlouvě.

Povinné náležitosti výplatní pásky

Výplatní páska je důležitým dokumentem, který zaměstnavatel musí ze zákona předat zaměstnanci při výplatě mzdy, a to i v případě dohody o provedení činnosti (DPČ) nebo dohody o provedení práce (DPP). Každá výplatní páska musí obsahovat přesně stanovené náležitosti, které jsou dány zákoníkem práce a dalšími právními předpisy. Mezi základní údaje, které nesmí na výplatní pásce chybět, patří identifikace zaměstnavatele včetně jeho názvu a sídla, stejně jako identifikační údaje zaměstnance - jméno, příjmení a jeho osobní číslo, pokud mu bylo přiděleno.

V případě dohod o provedení práce je zvláště důležité uvádět počet odpracovaných hodin, protože zde platí zákonný limit 300 hodin ročně. Na výplatní pásce musí být jasně uvedena hrubá mzda a její jednotlivé složky, jako jsou základní mzda, příplatky za práci přesčas, příplatky za práci o víkendu či ve svátek, osobní ohodnocení a další bonusy. U DPČ je nutné sledovat měsíční limit výdělku pro účely zdravotního pojištění, proto musí být tyto částky na výplatní pásce jasně rozepsány.

Výplatní páska musí obsahovat veškeré srážky ze mzdy, především zákonné odvody na sociální a zdravotní pojištění, pokud vzniká povinnost je odvádět. U dohody o provedení práce vzniká povinnost odvodu pojistného při překročení částky 10 000 Kč měsíčně, což musí být na výplatní pásce řádně vyznačeno. Dále musí být uvedena daň z příjmu, včetně informace o uplatněných slevách na dani a daňovém zvýhodnění.

Nedílnou součástí výplatní pásky jsou také údaje o čisté mzdě k výplatě a způsobu její výplaty. Zaměstnavatel musí uvést zúčtovací období, za které je mzda vyplácena, a datum výplaty. V případě srážek ze mzdy na základě exekuce nebo dohody o srážkách ze mzdy musí být tyto položky samostatně vyčísleny. U dohod je také důležité uvádět informaci o typu pracovněprávního vztahu, tedy zda se jedná o DPP nebo DPČ.

Pro správný výpočet mzdy u dohod je klíčové evidovat odpracovanou dobu přesně na hodiny a minuty. Zaměstnavatel musí na výplatní pásce uvést hodinovou sazbu a celkový počet odpracovaných hodin v daném měsíci. V případě DPP je nutné průběžně sledovat kumulativní součet odpracovaných hodin, aby nedošlo k překročení ročního limitu. Výplatní páska musí obsahovat také informace o čerpané dovolené, pokud na ni vznikl nárok, a případné náhrady mzdy za dočasnou pracovní neschopnost.

Zaměstnavatel je povinen uchovávat kopie výplatních pásek po dobu stanovenou zákonem a na požádání je předložit kontrolním orgánům. Všechny údaje na výplatní pásce musí být srozumitelné a přehledně uspořádané, aby zaměstnanec mohl snadno zkontrolovat správnost výpočtu své mzdy a všech souvisejících odvodů.

Termíny výplaty a způsob vyplacení

Zaměstnavatel má zákonnou povinnost vyplatit mzdu nebo odměnu z dohody o provedení práce nejpozději v následujícím kalendářním měsíci po měsíci, ve kterém vznikl zaměstnanci nárok na mzdu nebo odměnu. Konkrétní termín výplaty si zaměstnavatel stanovuje buď v pracovní smlouvě, vnitřním předpisu nebo kolektivní smlouvě. Běžně se v praxi setkáváme s výplatními termíny mezi 10. až 15. dnem následujícího měsíce, některé firmy však praktikují i dřívější výplaty, například k 5. dni v měsíci.

Způsob vyplacení odměny z DPČ musí respektovat ustanovení zákoníku práce, podle kterého je zaměstnavatel povinen vyplácet mzdu nebo odměnu z dohody v zákonných penězích. V současné době je nejběžnějším způsobem bezhotovostní převod na bankovní účet zaměstnance, který musí být předem písemně dohodnut. Zaměstnanec má právo si zvolit, na jaký účet mu bude odměna zasílána, a zaměstnavatel je povinen toto rozhodnutí respektovat.

V případě hotovostní výplaty musí zaměstnavatel zajistit výplatu na pracovišti a v pracovní době, pokud není v pracovní nebo jiné smlouvě stanoveno jinak. Při hotovostní výplatě je zaměstnavatel povinen dodržet diskrétnost a zajistit, aby částka byla vyplacena přímo zaměstnanci bez přítomnosti jiných osob. Pokud se zaměstnanec nemůže k výplatě dostavit osobně, může písemně zmocnit jinou osobu k převzetí mzdy nebo odměny.

Zaměstnavatel je také povinen zaměstnanci poskytnout písemný doklad obsahující údaje o jednotlivých složkách mzdy nebo odměny a o provedených srážkách. Tento výplatní doklad musí obsahovat informace o hrubé mzdě, zákonných odvodech, daních a čisté mzdě k výplatě. V případě dohody o provedení práce se specificky uvádí také informace o tom, zda byla překročena rozhodná částka 10 000 Kč pro odvod pojistného.

Pokud připadne výplatní termín na víkend nebo svátek, je zaměstnavatel povinen zajistit výplatu v nejbližší předcházející pracovní den. Při ukončení pracovního poměru nebo dohody o provedení práce má zaměstnanec nárok na výplatu mzdy nebo odměny v nejbližším pravidelném výplatním termínu po skončení pracovního vztahu, pokud se se zaměstnavatelem nedohodne jinak.

V případě zpoždění výplaty má zaměstnanec nárok na úroky z prodlení, jejichž výše je stanovena nařízením vlády. Dlouhodobé nevyplácení mzdy nebo odměny může být důvodem k okamžitému zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance. Zaměstnavatel se navíc vystavuje riziku správního postihu ze strany inspektorátu práce a může mu být uložena pokuta až do výše 2 000 000 Kč.